Poslední adventní víkend se do Náchoda vypravila již jen hrstka statečných Fidesáků, většina si užívá zasloužený odpočinek, léčí rýmečku nebo dokončuje přípravy na Vánoce. První auto vyráží z Brna ve vražedných 6:30 (něco pro nás noční sovy), Míša nabírá mě a pět krásných kabátů, po cestě přistupuje Mojmír a dále za Brnem Honza. Cesta svižně ubíhá a díky čilé konverzaci si už ani nestihnu zdřímnout.
Na místě u rybníka Podborný nejprve měříme teplotu, nekoná se žádné překvapení a rybník se nakonec, dle avizovaných zpráv, ohřál na Náchod nevídaných 5,1 stupňů. Pilným tygrům tak pro tentokrát ubyla nepříjemná starost v podobě řezání bazénu a mohli jsme se tak těšit na poctivý, 250 m dlouhý okruh.
Brněnskou sestavu doplňují dva seveřané Jirka a Milan a o důležité body do celkového pořadí se přijel poprat také náš nejrychlejší Michal. Jirkův start nakonec zhatila neplatná prohlídka, neváhal se však o nás místo toho královsky postarat při našem doplavání (děkuji za výborný čaj, po kilometru bodl 🙂
Nevím, jak to funguje u vás ostatních, u mě zhruba hodinu před startem nabíhá autopilot a všechno pak jde ráz, naráz. Plavky mám, čepičku mám, brejličky mám, popsat, čip, sbalit ručník, žabky a hurá k vodě (ehm, zapomněla jsi špunty, vrať se). Hlava je vypnutá a nemyslí na nic, je to lepší, než se nervovat. Pár momentů a startuje první rozplavba, v ní si Michal připisuje hezké 3. místo za bratry Polanskými. Ač zřejmě malinko nespokojen, já jeho výkonům a dlouhodobému nasazení tleskám a smekám čepičku. Velice pěkného umístění dosahuje i Honza Böhm, končící na 7. místě. Rozplavba číslo dva a už skáču do vody, zase jen rozdýchat ten prvotní šok a plaveme. Musím říct, že se mi plave pocitově moc pěkně. V ženách jsme se sešly na kilometru pouze čtyři, hádejte na koho zbyla brambora.
750 metrů zvládli bez problémů Mojmír i Milan. Teď už se jen vyklepat, něco malého teplého do žaludku a čekáme na Michala, až si splní svoji misi na pozici vrchního rozhodčího. Rozplavby plynou dle harmonogramu, náchodská voda tentokrát viditelně nikoho z plavců výrazně nepotrápila. Nakonec nechybí klasické a naše oblíbené rozloučení od Petra Kociána: „Ahoj, Čechy, Moravo a Slezsko, zdravím celé Česko!“. Krásný den u vody a hurá domů. Hezky si odpočiňte, klidný zbytek roku a krásné Vánoce přeje
Eliška
